Co se děje v SPLŠ
Naši věrní fanouškové si jistě povšimnuli, že jsme se na nějakou dobu odmlčeli. Důvod je pochopitelný. Padl na nás stín železné opony jménem Covid. Poslední pořádný společný závod byl Valachyman, od té doby je to jedna exhibice naší vlády za druhou a na rozdíl od našich výkonů, jejich výkony jsou přinejmenším velmi pochybné.
Po Valachymanovi ještě pár závodů proběhlo, fantastické výkony byly k vidění na Bike Valachy, čímž jsme stvrdili famózní celkové 3. místo v bodování klubů ve Valachytour, do kterého se letos zapojilo téměř 300 klubů. Danka Cehlárová byla k vidění na legendární Beskydské 7, celou více než 100 km dlouhou trať dokončila ve skvělém čase 21 hodin. Naše smíšená štafeta opanovala Zlínský půlmaratón a obhájila tak loňské štafetové vítezství. A spousta dalších..
A mezi tím se povedlo uspořádat jeden památný závod. Když nejde hora k Mohamedovi, musí Mohamed k hoře. Neboli hezky česky, když nám všechny závody zrušili, tak si uspořádáme závod vlastní.
A byla to akce, na jakou Vsetín dlouho nezapomene. Prvotní myšlenka byla vtisknout znovu život našemu jedinému atletickému stadiónu ve městě. Kdyby to náhodou někdo nevěděl, tak se nachází na Ohradě, ano je to ten velký plac, zarostlý kopřivami, na kterém měl v minulosti vyrůst další z pro Vsetín naprosto nezbytných nákupních domů. Nestalo se, nicméně to ještě není důvod k jásotu, stadion zpustl a zarostl.
Proto jsme se rozhodli v těchto provizorních podmínkách uspořádat běžecký závod, nechat znít dětský smích po starých tribunách, které pamatují legendární mače vsetínského fotbalového klubu v naší druhé nejvyšší soutěži. Po tomto pažitu se proháněl nejeden legendární vsetínský sportovec, včetně Milana Trlici. Malé vápno pamatuje také jediný profesionální fotbalový gól našeho předsedy, který vsítil z pokutového kopu proti přípravce TJ Juřinka.
Zpět k závodu. Celou akci jsme domluvili s Českým Olympijským svazem a pod záštitou města Vsetín si tak mohla zhruba stovka běžců všech věkových kategorií užít jeden z posledních závodů, před druhým tvrdým Lockdownem. Akce skončila samozřejmě velkým triumfem sportu. Kdy jindy si můžete odnést Olympijskou medaili, zvlášť když Olympiáda v Tokiu byla zrušena? Děti se vyřádily na škvárovo - trávovém povrchu 400 metrů dlouhého okruhu a dospělí odevzdali poslední zbytky sil na kruté 5 ti kilometrové trati vinoucí se kolem Bečvy.
Zvítězili všichni, co přišli a všem tímto děkujeme. A vypadá to, že by měl zvítězit i starý atletický stadión na Ohradě, protože město s ním počítá, existují již plány na jeho renovaci a toto místo by se tak mohlo stát znovu svatostánkem sportu v naší kotlině, držíme palce ať Covid nezhatí i tyto plány.
Celá akce sice skončila mimořádným triumfem, ale skončila skoro i krachem klubové pokladny. Předsednictvo se jako obvykle nedrželo při zemi a však to znáte, jak to u nás při podobných akcích chodí. Proto jsme se rozhodli letos závod nepořádat, protože podmínky k hledání sponzorů jsou velmi nevýhodné a bůhví, jestli se vůbec bude dát něco uspořádat. Nicméně v budoucnu plánujeme akci uspořádat znovu, třeba už na renovovaném stadionu.
Vraťme se zpět ke klubu. Všichni členové se samozřejmě udržují ve špičkové kondici, tak aby byli připraveni prakticky ihned závodit. Probíhala nám nádherná zimní sezóna, běžky byly pro některé členy denní chléb. Nyní nám vysvítají první sluneční jarní paprsky a v cyklistické části týmu už začíná stoupat nervozita. Ve hře je stále cyklistické soustředěni na Mallorce a je třeba tam přijet s patřičnou formou.
Takže, věnujte nám stále svoji přízeň, my vás odměníme špičkovými výkony na hranici lidských možností, pokud nám to tedy situace dovolí.
Zdar a sílu.
SPLŠ